Livispace

Ačkoliv na dotažení Telfy k reálné použitelnosti budeme ještě pár týdnů potřebovat, již vyvolává zájem. Probojovala se totiž z druhého místa do finále Startup Show! Startup Show je soutěž začínajících projektů pořádaná v rámci veletrhu WebExpo, který se koná příští víkend (18. - 19.10.).

Telfa byla vybrána jako jeden ze čtyř startupů z celkem 34 přihlášených (více na Buzzmagu). Být ve finále znamená mít možnost na WebExpu svůj projekt ve dvaceti minutách prezentovat. Nominace pro nás znamená ujištění, že vizí projektu nejsme úplně “mimo”, zajímavou příležitost setkat se s potenciálními uživateli a získat od nich tolik potřebnou zpětnou vazbu.

Chcete-li vidět, jak Telfa funguje naživo, přijďte v sobotu 18.10. na WebExpo v 10:00 do Corporate Room (E I) na moji přednášku. Děkujeme porotě za důvěru; doufáme, že zaujmeme i publikum.

Včera jsme spustili novou firemní prezentaci Livispacu. Zatímco blog zůstává na Wordpressu, firemní web běží na Ruby frameworku Sinatra.

Výběr technologií mi nezabral příliš dlouho. Chtěli jsme na firemním webu mít kontaktní formulář, který nám založí úkol do Flempa a další drobné dynamické prvky (jako například náhled nejnovějších příspěvků na blogu). Přikódovávat tyto věci do Worpdressu (či čehokoliv jiného napsaného v PHP) se mi moc nechtělo. Mám rád věci rychle vytvořené a přitom dobře udržovatelné a PHP není schopné splnit obě tyto věci najednou.

Navíc je silná tendence nemít firemní prezentaci příliš komplikovanou, a tak nebylo třeba nasazovat silnější zbraně typu Ruby on Rails. Blog naopak zůstává na Wordpressu; pro tento účel ideální řešení.

Ať vám tedy Sinatra dobře zpívá a blog podněcuje zájem.

Dnes jsme přidali do Flempa několik vylepšení. A vlastně i několik věcí ubrali.

Ubírání souvisí se strategii Livispacu vytvářet přehledné aplikace, které se nesnaží dělat vše, ale pouze jednu věc, tu zato ale kvalitně. Protože naše aplikace budou dobře navzájem sdílet data, můžeme si to dovolit. Výhod to přináší hned několik.

Pro uživatele je situace daleko přehlednější, protože nemusí pracovat s univerzálním nástrojem, který má mnoho různých voleb a nastavení, nědělá ale nic pořádně. Mohou si pronajmout jen ty součásti Livispacu, které aktuálně potřebují, a nic navíc.

Pro nás je pak daleko jednodušší takové malé a funkcionalitou jasně vymezené aplikace vyvíjet a spravovat, protože čím větší monolitický systém, tím složitější je v něm cokoliv upravit. Princip soustavy oddělených služeb propojených jasně daným protokolem (tzv. SOA neboli Service Oriented Architecture) využívá například Amazon; zajímavě se na toto téma rozepsal také tvůrce Heroku Adam Wiggins zde.

V našem případě to vedlo k odebrání komunitních úkolů z Flempa. Flempo se sice stále pohybuje na pomezí social aplikace a čistě interního firemního systému, komunitní úkoly ale byly nepříliš používaná zbytečnost. Funkcionalita podobného typu se možná jednoho dne vrátí v podobě samostatné aplikace.

Naopak přibyla možnost vytvářet a spravovat uživatele. Dřív byli všichni uživatelé odkázáni sami na sebe, což těm méně zdatným komplikovalo život. Nyní si můžete sami vytvořit nové uživatele a pak i kontrolovat jejich osobní nastavení (můžete jim tak změnit upozorňování e-maily nebo například jazyk rozhraní).

Další větší změnou je pak přehlednější dashboard, který nyní zobrazuje události v podobě “stromu”, tedy všechny události jednoho úkolu nebo dokumentu jsou sloučeny a všechny kromě první jsou ve skupině odsazeny:

Věříme, že změny budou uživateli oceněny.

Brian Jones upozorňuje na zajímavý fenomén: telefonický spam.

Stejně jako e-mailoví spameři pátrají na internetu po otevřených SMTP serverech, telefonní spameři hledají zneužitelné VoIP servery typu Asterisk, aby pomocí nich mohli uskutečnit nevyžádané hovory. A jelikož Brian očekává se vzrůstající popularitou Asterisku a VoIP telefonie nárůst těchto aktivit, nabádá komunitu k pozornosti.

Seth Godin je jeden z mých nejoblíbenějších bloggerů a rozhodně nejoblíbenější marketér.
Jen vezmeme-li poslední týden, hned dva jeho posty z tohoto období mi hodně daly.

V Get to vs. have to říká, že lidé, kteří mají možnost vybrat si, jakým úkolům věnují svůj pracovní čas, jsou většinou ti úspěšnější a šťastnější. A není to ani tak proto, že jejich úspěch jim dovoluje neoblíbené úkoly delegovat nebo vůbec neprovádět, ale proto, že mají na každou činnost úplně jiný pohled. Berou ji jako výzvu, ne jako něco, co se musí jen smést ze stolu. Já dodám, že ty opravdu nudné a opakující se úkoly by vám měla pomoci eliminovat vhodná automatizace softwarem, který vás osvobodí pro práci na těch zábavnějších věcech.

Ve When you stand for something pak připomíná, že pokud vaše značka bude něco symbolizovat, bude se jí lépe dařit, neboť (například) lidé budou lépe vědět, co od vás mají očekávát. Upzoroňuje ale zároveň na dvě velká nebezpečí. Za prvé, nemůžete symbolizovat všechno. Nemůžete symbolizovat nízké ceny a zároveň vysokou přidanou hodnotu, například. Za druhé, pokud něco v dnešní době symbolizujete, nemůžete dělat výjimky, protože vše se velmi rychle odhalí. Nemůžete být ředitel s vysokou etikou a provést tuto nečistou transakci jen pro jednou, protože je to “situace vyžaduje”. Musíte udělat tvrdé rozhodnutí, co specifického budete symbolizovat a podle toho jednat dnes, zítra a každý další den.

Blog Setha Godina mohu jen doporučit.

Přijde mi, že dva nejtradičnější způsoby, jak financovat nový projekt nebo firmu, jsou:

1. Získate kapitál od investora.
2. Děláte na projektu vedle svého zaměstnaní, po večerech a víkendech.

My jsme se rozhodli pro možnost 3. A to proto,
že obě dvě výše zmíněné varianty mají příliš mnoho nevýhod.

Investor by nám vzal svobodu

Nemusel jsem ani číst knihu Small Giants, aby mi došlo, že investor vám nedá peníze zadarmo. Vždy od toho něco očekává a výše investice je úměrná podílu firmy, kterého se budete muset vzdát. A to znamená vzdát se části rozhodovacích práv, ať již přímo nebo nepřímo. Svoboda vašeho rozhodování je umenšena. To nemusí být problém, pokud si s daným movitým strýčkem dobře rozumíte, sdílíte společnou filosofii. Otázka je, jak dlouho vám ta společná nota bude hrát.

Pokud do vás investuje jedno ze tří F (family, friends, fools), je situace málokdy lepší. Riskovat peníze blízkých na klidu nepřidá a fools jsou nevyzpytatelní..

Večery jsou neproduktivní

37signals vám navrhují, abyste začali nový projekt “na straně”, ne se do něj vrhali naplno. A to především proto, že příliš mnoho času vás bude vést k tomu také dělat příliš mnoho, věci příliš komplikovat místo vydání první rozumně funkční verze. Tim Ferris nakonec v pro mě zásadní knize upozornil na to, že čas strávený na úkolu má tendenci se prodlužovat na dobu, kterou máte na úkol vyhrazenu. Takže pokud máte nekonečně mnoho času, kdy že to vydáte svou první verzi?

Ale já jsem přesvědčený, že tím rozhodně není myšleno, abyste na projektu pracovali po večerech a o víkendech. I zmínění 37signals doporučují, abyste pracovali spíše méně než více a dostali se také do “reálného” světa mimo Internet a uvědomili si tak skutečné potřeby lidí. Já k tomu přidám, že víkendy a večery jsou velmi neproduktivní, slouží především k odpočinku. Člověk více chybuje a také ztrácí potřebný odstup od problému, protože pracuje vlastně pořád. Navíc, máte možnost se ve svém oboru dostatečně vzdělávat v pracovní době? Moje zkušenosti jsou spíše, že člověk musí opět využít svého volného času, aby se naučil něco nového, více odlišného od náplně práce v denním zaměstnání. To už je na ten volný čas trochu příliš úkolů.

Střední cesta

Naší střední cestou je model pracovně nazývaný 2+3, tedy dva dny v týdnu věnujeme práci na rozvoji startupu, zbývající tři pak pracujeme pro klienty nebo v zaměstnáních na čátečný úvazek a kolem startupu řešíme jen akutní záležitosti (podpora, potenciální výpadky apod.)

Jak se bude náš startup rozvíjet, budeme moci přejít na model 3+2, případně 4+1. Poté již bude Livispace naše zaměstnání na plný úvazek a můžeme zas přemýšlet, čemu novému věnovat dvě třetiny pracovního týdne..

Minulý týden byl podán návrh na založení firmy Livispace.

Cílem Livispacu je vytvořit “Living Virtual Space”, což je přenesený název pro soustavu firemních online aplikací, které mohou přerůst i do vašeho osobního života. Filosofie zakladatelů je, že práce není nutné zlo, které musíme každý den přetrpět, ale nedílnou součástí života. Prací strávíme zhruba třetinu života a byla by škoda se alespoň nepokusit si tento čas nějak zpříjemnit. Aplikace Livispacu by vám měly ulehčit od rutinních činností a umožnit věnovat se těm zábavnějším a kreativnějším úkonům. Tak proto “Osvobozující software”.

Méně filosoficky, aplikace Livispacu budou vzájemně velmi dobře integrovány a přistupné z jednoho uživatelského rozhraní. Pokud tedy budete používat pouze jeden náš produkt a vaše firma povyroste a vznikne potřeba využití dalšího, bude jeho adaptace velmi nenáročná - jen se přidá modul do stávajícího rozhraní, potřebná data budou sdílená.

Ale teď již hurá do práce, ať to již brzy funguje, jak popisováno!